Collie rough Erny and sheltie Biaggi

 

 

 

6.1. 2012 Doplnění restů z loňského roku a jedna velká novinka!

Nestíháme jako vždy poslední dobou nic....ale aspoň stíháme plánovat a předběžný kalendář akcí 2012 se začíná plnit

 

27.11. Pasení s dlouhosrstkou a s Biaggim = výborná akce-článek od Emy na Lassie-sport, foto, foto video Ernyho a Biaggiho níže. Erny pásl, místy nepásl, místy nakrýval ovce (zas musel něco vymyslet, aby byl středem pozornosti, mě už to ale ni trochu nepřekvapuje). Biaggi pásl o 106.....panička zpocená. Stručný článek.... nezvykle.

 

 

 

 

 

 

 

Prosinec 2011 - agilitění = učení hodně, času málo => agilitění ještě míň. Už bude snad jen lépe a agility co nejvíce.  

S Biánkem začínáme být pěkně sehraní, dělá mi velkou radost . Ještě dodělat áčko, houpačku a nejpozději v létě hurá na závody! Ernymu agilitění v hale za chladného počasí dost svědčí, kdyby měl méně rysů bíglovské povahy - zejména svéhlavosti, daly by se jeho výkony označit za skoro parádní. Níže video Ernyho a Biaggiho z prosincového agilitění.

 

 

 

 

 

 

A nyní  "báseň" o Ernyho agilitění, kterou složil člověk, jež s námi poctivě absolvuje každý trénink a na jednom takové se toto událo. Kdo zná Ernyho pochopí, kdo ne, zřejmě mu bude poenta cizí.

 A nyní trocha "poezie" z Ernyho aristokracie

Erny zbrusu nový balónek zří a jeho nohy se náhle rozpálí.

On na startu čeká...haf haf, povel dej, k běhu mě zavolej, balónek chci rychle mít, v akci ho proměnit!

Připrav se, pozor teď dávám...Ernyho tím přivolávám. Vpřed parkurem běží, valí, sviští až písek za ním se o strop tříští!

Jak on štasten, novým balónkem bude brzy obšťastněn.

Skočka, tunel, slalom, hojda....všecko zvlád, cílová rovinka před námi a nastává supr pád.

Panička zvedá se a utíká, Erny dál tryská, trsyká...povedlo se, on v cíli si píská!

Balónek už letí zhora, Erny ty jsi ale potvora! Všichni žasnou, že Ernyho srst i někdy vlaje, není šnek čí želva sloní, ale atlet se v jeho těle rojí. Proč jen svůj talent skrývá, odpověď ta zůstává navždy skrytá?

Po pár minutách....

On zas opět znovu skočka, tunel, sla-sla -slalom? Ne, on uprostřed něho staví, nohu zvedá a už tryská, tryská, ale ne jeho noha...

k značení přešel, tyčku kropí...mě jen srdcežal od jeho roztrhání krotí. Nervy do kýblu padají...no nic znovu na start, naše modly šeptají. Slalomem se proplétáme, nohu nezvedáme...za ním tunel žlutý a do U zahnutý. Erny tunel, velím a valím. Kde je? Kde je moje kolie?

V tunelu zůstala Verie.....zaseknut tam je, vylézt nemůže, kdo mu proboha pomůže? 

Chodidla má utíkají k U, ruce ohledávají to tu. V tunelů opravdu zůstal, zasekntu však tam není...on tam čuchá a k ochcání se znovu chystá! Nervy z kýblu beru zpět, to nemá cenu, tenhle svět. Je to boj veliký, sílu to chce mít a Ernyho si i přesto oblíbit  

 

Autor známý neznámý

Jedna velká novinka!

Do smečky nám přibyde půl psa aneb budeme mít ve spolumajitelství štěňátko kolie

Jméno už je vybráno - Gólie Gája Gold od Dennynky.....ale fenka ještě ne, kdo si má vybrat z těch tří malých uzlíků tu pravou? Maminka Cinda i setřička Emilka mají super povahy a hlavně srší akcí! Kéž po nich Gájuška něco podědí. A tatínek Cása je pěkný chlapík. Z tohoto vrhu je ještě možno si zamluvit nějaký ten kousek , více informací zde.  

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

24.9. Prostějov – Obedience Collie a Sheltie Cup, rozhodčí Markéta Píšová, steward Zuzana Krejiříková

    Biaggi – nastupoval poprvé v kategorii OB1. Byl sám a hlavní boj probíhal mezi náma dvěma? Jestli mi ještě někdo řekne „To v pohodě dáte a vyhrajete“, budu střílet . Vyhráli jsme, ale nedali jsme. Je neuvěřitelné jaký je rozdíl Biaggiho výkonu na závodech a na tréninku.....větší než výška Davida a Goliáše . Přes náš úděsný (ne)výkon jsme (ne)překvapivě OB1 v šeltiích vyhráli, ale dostatek bodů na zápis do výkoňáku jsme neměli :(

    Účást na závodech nebyla moc velká, nejpoctivější byli asi dlouhosrtky – ty co mají aktivní výkoňák se zúčastnili zřejmě v plném počtu – 2 KK, 2 DK, 2 SHE + cca 8 nekoliošeltiích plemen. Nejvíc se nedařilo v kategorii OB1, kde to ze 4 závodníků udělalo 0 . Absolutním vítězem se stala KK s Evou Komínkovou Brazilie Bila Kaifa opravdu nádherným výkonem.                S prázdnou neodešel nikdo, sympatický pohárek a ceny si odnesl každý. Dík patří všem pořádajícim i zúčastněním, bylo fajn. Článek od dlouhosrstek zde, foto.

 

 Marťa+Abra, Já+Biaggi+Erny na OCSC

1.10. Třebovický pohár obedience, Ostrava, rozhodčí Eva Čapníková, steward Zuzana Krejčíčříková.

Abych to shrnula.....Naše 1. závodní obedience sezóna nedopadla podle mých očekávání, ale jsem za ni ráda. Uvědomila jsem si na závodech pár věcí, které mi snad pomohou vyřešit naše závodní problémy. Jedna z nich je „ Na závody s dvěma psy naráz nelez!!!! Jak mě rozhodí výkon s jedním, podepíše se to i na druhém. Takže dokud s Ernym nesložíme OB1, Biaggi bude mít smůlu. Zatím stejně podle všeho nejsme s Biaggim na závody po psychické stránce připraveni. Nevím co dělám tak špatně, nervózní na závodech bývám jen málokdy a kdyžuž, tak mírně. Snažím se si to užít. Možná jsem Biaggiho moc zafixovala na práci za pamlsek, možná ho moc často při tréninku chválím a to hrobové ticho na závodech z mé strany je pro něj najednou nepochopitelné, možná je to ještě tak trochu puberťák......důvodů může být mnoho, ale já to nevzdám. Taky pravda, že když na tréninku blbnou, okřiknu je a jedeme dál....na závodech když blbnou začnu na ně šišlat a ťuťuňuňovat a to može být jeden z hlavních rozdílů trénink x závody a ten teda musím smáznout. Na druhou stranu je mi blbé při zkoušce, říkat fuj nebo tak....ale budu to muset risknout, než zjistí že na závodech si mohou dělat co chtějí....že je nemám tak úplně pod kontrolou nebo tak úplně vůbec 

A málem jsme zapomněla informovat: Biaggiho šikovná ségra Barossa z Bučávky s majitelkou Eliškou Musálkovou složila v Třebovicích OB-Z

    Erny závodil v kategorii pokročilých. Bylo z toho jedno místo na bedně za 1.místo v jumpingu, v agility byl 6. a v tuneliádě někde vzááádu. Opět nastávaly výpadky „práce“....běžíme, běžíme, čucháme, čucháme před skočkou, když se odčucháme, skočku podlezeme....a pod. V jeho vítězném běhu, bylo vtipné, jak 1.půlku spíš neběžel, pak bum prásk a běžíme a běžme rychle...s Ernym to je fakt adrenalin, nikdy nevím co od něj čekat. Přivádí mě k šílenství, ale to ač to na něm nesnáším, zároveň i miluju..... je to děsné .  V Lukové závodily celkem 3 DK a všechyn úspěšně, více zde. A nejvíc tam běhalo šeltií, některé byly úžasně rychlé, jsem nestačila ani koukat.....v duchu jsme si říkala, jestlipak i nás s Biaggim diváci někdy uvidí jako máznutý černý flek. Konkurence šeltiček je silná a navíc jsou čím dál rychlejší. Ale než se já a možný černý flek dostaneme na ofciální dráhu, je před námi ještě cca 999 999 999 tréninků.

A výjimečná pochvala patří Emilitě Agilitě, to je rychlostní třída MACHr 3  a poděkování její paničce za funkci hecátorky našeho dua.

 

23.9. Zveme Vás na nový web věnujícím se dlouhosrstým koliím a sportu

 

16.9. Pozvánka na obedience seminář s Kristýnou Vojkovskou         

          info ZDE

 

7.1. Moravskosleszský pohár, Intenzivní tábor agility

 

3.-4.9.MS pohár agility aneb Ernyho první start ve dvojkách

Větřkovice, rozhodčí Lenka Pánková a Petr Pupík

Výsledky:

so: Jumping 2./15, LA2 3./10 (VD), Agility 3./15

ne: Agility 6./15, LA2 1./10 (V s 0.00 tr.b.), Jumping: 6./15

Součet: 2./15

 

Dlouho jsem váhala, zda s Ernym už do dvojek...splněno máme už přes rok, ale hlavně kvůli našemu pomalejším tempu se mi tam moc nechtělo, v jedničkách jsou přeci jen běhavější tratě a i pan Erny jimi dokáže proplout bez "otrávení" přílišnými technickými prvky. Při prezentaci jsem do toho však praštila a změnila naši původní startovní kategorii A1 na A2. Lepší souhra okolností už by se asi nevyskytla tj. ve Větřkovicích jsme byli celý týden na táboře=výborná aklimatizace, Erny celý ten týden víceméně válel šunky a jen záviděl Biánkovi, že agilití=závist a chuť běžet a další důležitý faktor týkající se čistě mě - intenzivní tábor a psycho tratě, kterým jsme s Biánkem čelili mě naučili spoustu věcí co se mého vedení týče........

A jak to dopadlo? Suprově! Nejen, že byl Erny několikrát na bedně, ale hlavně běžěl! Nikdy mě nenapadlo, že by zaběhl dvojkovou zkoušku bez trestných za čas....a ejhle zaběhl ji hned 2x. Bohužel v sobotním běhu díky mojí pomalé francii shodil lať. Byla jsme na nás vážně hrdá...sobotní tratě stavěl adept na rozhodčího Pupča - byl závodníky označen za "mladého a ambiciózního". Tratě něbyly vůbec jednoduché, ale krásné.....nutily člověka přemýšlet (tuto fázi začínám snad pomaly chápat ). V sobotu zaběhl dva svižné běhy, třetí už byl unaven, ale já byla spokojená jako nikdy. V neděli to začlo špatně...první běh se opět vyskytla pomalost, nesoutředěnost, navíc doběhla první bordera a napařila nám tak hafo bodů za čas. Před zkouškovým během jsem otevřela zázračnou masovou konzervu Max, navnadila na ni a náš nejpovedenější běh dosáhl poslední překážky bez trestných bodů, navíc jako jediný, tudíž první! Další běh už nezabrala ani konzerva, Erny už toho měl plné kecky......3 běhy z 6-ti byl úplně nejúžasnější a to je pro nás krásná bilance. Když jsem četla výsledky té zkoušky, viděla 0 bodou, 1. místo a jak těsně nad minimem byla naše postupovka.....ukápla mi až slza. Někomu to může přijít směšné, ale pro mě je to znamení se nevzdávat, dalo mi to naději, že má snaha není zbytečná...světlo na konci tunelu...protože když to šlo teď, mohlo by to někdy příště jít zas! Aneb když se sejde Ernyho "rychlost", soustředěnost a nevede hu po parkru jak kretén, můžem zaběhnout i dvojkovou zkoušku s čistým štítem a taky nemsí chybět kusanec štěstí! 

 

 

28.8.-2.9. Intenzivní tábor s Luckou Dostálovou, Větřkovice

Co napsat? Masakrrrrr! Po tomto soutředění už hnedtak neoznačím nějaký parkur za "těžký", to co si na nás Luca připravila byla tak úroveň A5, taky jsme s Biánkem běželi neustále dokolečka dokola než se nám podařilo zaběhnout alespoň část v kuse v ideálním provedení. Parkur měl i přes 40 překážek, přičemž polovina se nacvičovala dopoledne, zbytek odopoledne....kdo zaběhl půlky v celku, měl večer tu čest zkusit celou čtyřicítku v jendom zátahu.....kdo umí ten umí a kdo neumí ten čumí....to platilo dvojnásob, my bohužel jen čuměli  . Biaggi se mocinky snažil, akorát je furt zafenkovaný a občas se trochu nesoustředil.......no jo je maldý a neklidný. Erny byl "vytažen" alespoň na dvě sekvence a šlo mu to taky pěkně. Srandovní byl trénink na "náběhy do slalomu"...myslím, že nikdo nečekal, to co nám tam Lucka zas vymyslela. Marťa s Ričkem (naši spolubydlící, spolujezdící, spolucvičící...) se těšila jak předvede Ričkovo náběhy ze všech různých úhlů......tratě byly nejen náběhy z hrozných úhlů, ale hlavně spojené s rozlišováním, kdy se navíc předtím utvrdila v sekvenci ta druhá překážka narvaná u slalomu a následně se běžela sekvence se slalomem......sranda

Tábor bohužel skončil a s ním i prázdniny. 12.9. mám už po několikáté "první" školní den a našim domovem bude téměř po půl roce opět Ostrava.  Ve Větřkách bylo krásně, poučně, sportovně, táborákově.......zkrátka zakončení prázdniny jak se patří

 

P.S. doplnila jsem letošní výsledky závodů v sekci Erny-(ne)úspěchy a zjistila, že máme letos 100 % dobíhavost

 

 

21.8. Pasení, Krajská výstava, Agility závody, Agility soustředění

 

20.8. Pasení, Budišov, rozhodčí Gavendová, Biaggi ZVOP

Ačkoliv jsem byla přesvědčeá, že Biaggi ovčácké vlohy 100% má a paní Gavendová ho dokonce už loni viděla a byla z něj nadšená....po zhlédnutí neúspěšných ovčáckých psů odcházejícíh s verdiktem neprospěl a ještě hůř po zhlédnutí úžasných psů, kteří už měli natrénováno víc naž na ZVOPky, začla se u mě objevovat nervozita.

 

 

14.8. Krajská výstava, Ostrava, Dolejší

Erny: V1, VT, Krajský vítěz

Biaggi: V1, VT

 Na Ostravském hradě jsme byli vystavovat již podruhé a opět se mi tam na rozdíl od jiných zejména halových výstav líbilo, příjemné prostředí hradu a jeho nádvoří dělá z nudné věci věc méně nudnou a pár známých z ní udělalo pohodovou akci, co utekla jako voda.

Erny nastupoval ve třídě otevřené v konkurenci 3 psů a v ní obstál jako nejkrásnější. V zápětí jsme opět ve třech bojovali o krajského vítěze. Naděje jsem si moc nedělala, v katalogu se objevovali známa jména i ve třídě vítězů.....světe div se pro paní rozhodčí byl Erny nejkrásnější ze všeeeech a krajský vítěz byl jen jeho .Biaggi se utkal s jedním šeltiákem ve třídě dospívajících, vyšel jako vítěz mezitřídy a nádherně se předváděl. Biaggiho sestra Barossa navíc vybojovala Krajského vítěze, takže v Bučávce měli radost. (Stále mají volného jednoho modrého pejska..koukněte sem.)

 

 

 

13.8. Agilityzávody, Větřkovice, Dostál

Musela jsem nás nutně přihlásit na závody a to dřív než by moje hlava zapomněla, vše co se na agility soustředění naučila....tak jsme se ocitli na startu jumpingu, pro nás těžšího rázu...prohlídku jsem využila do poslední vteřiny, rozhodně nerozhodně uvažovala, kde co udělat, aby se pokud možno Erny musel co nejméně lámat a konečně jsem chtěla používat „modernější“ způsob vedení. Kupodivu se najendou ocitáme v cíli, žádná diskvalifikace, chyba ani odmítnutí.....pokusy o topspiny a podobně se odehrály, tempo nějaké bylo i když upřímně jsem čekala rychlejší, ale dobrý. Bohužel vražedný standartní čas udělal z našeho čistého běhu špinavá běh s 10,25 tr. body za čas...chjo. Ale až na tuto (ne)malou vadu na kráse jsem spokojena. Následovala zkouška A1...to byl pro změnu špinavý běh s čistým časem...celkově 10 tr.bodů , skočená zóna a nejspíš mojí debilitou a překombinací. V součtu 4. místo. 

 

1.-7.8. Agilitysoustředěné s Radovanem Liškou, Brno

 Ve společnosti Pavly Codýskové, Anet Emilkové a našich hafanů bylo náramně dobře. A byla jsem strašně ráda, že jsme zápolili s Radovanovými sekvencemi ve stejné skupině tj.začátečníků.... byla děsá sranda a člověk antitalent se tam trochu stratil.....již po pár dnech však šlo vidět, jak se všeci zlepšujeme a začínáme si osvojovat Radovanův styl. Moc se mi líbilo, že nám nejprve ukázal jak psy máme parkurem vést a nečekal na to až to uděláme podle sebe = blbě.

A co mě úplně dostalo byly očíslované sekvence.....to znamená žádný stres ze zapomínáí tratí ( i když i to se mi občas podařilo jak vidno z Ernyho videa) Stavěl nám vzdušné, běhavé a přitom i technické tratě....hlavně ta běhavost byla pro kolijky super...a běželi jako draci nebo aspoň skoro. Taky se mi opět potvrdilo, že kolie pes a kolie fena je v temperamentu úplně rozdílná (neříkám, že je to pravidlo). Emilka to je hyperaktivka....úžasná. Emilku Radovan označil za přerostlou šeltii, Ernyho a Codyho jako koníky. Abych nezapomněla na Biaggiho....běžel jako vítr, kazila jsem mu to jak se dalo, žádnou psychickou újmu z neustáleho opakování sekvencí na něm naštěstí nebyla znát. Biaggi je úžasňák a znovu se zamiloval do úžasné Emilky a ona do něj, škoda že spolu nemohou mít chlupatá úžasňátka - přerostlé šeltie nebo nedorostlé kolie ? Jinak jak Erny naposled strašně zlobil, že málem na tábor ani nejel, tak v Brně žehlil, co mohl a dělal mi velkou radost. Krásně agilitil a poslouchal. Stejně se i nadále snažím pokraočvat ve změně přístupu k němu (velký problém )

Ještě si musím pochválit tamější stravu, ani v nejdražším hotelu by se člověk tak dobře nenapapal....pestrý jídelníček a Z výborná chuť! O to hůře se běželo s plným břuchem po parkuru....divím se, že jsem nikde nepotkala žádnou kosu(=nablito).

Z mniha brněnských zážitků bych zmínila aspoň jeden s názvem“ Auto, smradlavé fusky, nestartuje“

Radovan byl skvělý, velmi trpělivý a krásně vysvětloval...uričtě k němu ještě někdy zajedeme pocvičit. Celý tábor hodnotím na jedničku s hvězdičkou

 fota TADY

A u koukněte aspoň jedním okem na ty moje úžasňáky

 ame width="420" height="345" src="frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12.8.

Nestíhám, tak zatím alespoň odkaz na fota ze soustředění na Zetoru TADY 

Dřívě či později se dostaví i povídání a videjka

 

 

27.7.

V neděli proběhlo agilitění na intenzivce pod vedením Lucky D. V dopolední části jsme trénovali s Biánkem a byla to radost s ním běhat. Je taak šikovný, že i s mým antitalentním vedením dokáže zaběhnout i složité sekvence, samozřejmě po odborném rozboru sekvencí paní intsruktorkou :D .

V 2.polovině dne přišel na řadu Erny.....ten zas vyváděl věci . Na začátku to vcelku šlo, ale pak totální zásek - čuchal, čuchal a zase čuchal po zemi (háravou psí slečnu)....takže to vypadalo tak hop,hop a konec. Z vysoka na mě kašlal, nepolouchal a nedalo se s ním dělat vůbec nic. Čímž mi došla poslední trplěivost, kterou jsem ještě měla a musím to ukončit. Je to neuvěřitelně vyčerpávající, když tohle začně dělat. Věnuji mu tolik času, energie lásky a když něco nebo tamto...odplácí mi to ignoracií. Proto dočasně  víceméně končím s veškerým výcvikem a zaměřím se spíš na jeho výchovu, protože když se začnu při výcviku rozčilovat a okřikovat ho, všecko co jsem ho naučila si akorát zkazím. A není to v tom, že by ho výcvik nebavil, dokáže cvičit s náramnou chutí.......ALE když na to přijde, jsou pro něj jiné věci zajímavější a v ten moment mě nezná . Nesvádím to na něj, chyba je jak se říká vždy na straně psovoda, jen ji najít a opravit, nemám u něj zkrátka respekt ! Je to sice špatně načasované, protože příští týden máme tábor v Brně. Nejprve jsem byla rozhodnutá, že nechám propadnout peníze a vůbec ho tam nevezmu. Už jsem ale trochu vychladla a nějak to zkusíme a pokud ho to zas chytne, agilitění přerušíme a bude se moct jen koukat ze své boudy a závidět Biánkovi, že běží. Po táboře však nebude už vůbec nic, jen škoda je, že jsem měla naplánovaných pár závodu, kterých se s velkou pravděpodobností nezúčastníme....hlavně aby ta radilkání změna mého přístupu k němu, kterou mám vymyšlenou fungovala a hlavně abych zas nepolevila, když na mě ukáže ten svůj nevinní kólií obličej . Už to praktikuji 3. den a Erny je u mě jak šipka, když ho jen potichoučku zavolám. Jen se bojím, aby to neprokouk. 

 

17.7. Pasení :)

 

 

Po nekolika měsících se nám konečně podařilo opět vyjet na ovečky. Jeli jsme do Trojanovic, spolu s námi ještě Ema s koliákem Chyrem. Pan Adamčík se nám moc pěkně věnoval. Psi se vyběhali, vyštěkali....ovečky se z nich budou prej tak týden vzpamatovávat. Byl to skvěle strávený den! Foto od Emy ZDE 

 

  ************************************************************************************************************

14.7. 2011 - Obedience tábor, MR kolií, Lassie tábor

 

A) 26.6.-30.6. Obedience tábor s Petrou Forschütz , Frýdlant

Petra F. ve mě už po pár chvilkách vzbudia dojem, že je to opravdu člověk na svém místě. Je to Rakušanka s českými kořeny, takže jsem díkybohu nemusela šprechtit. Teď si nejsem jistá tím číslem, ale myslím že cvičí psy už nějakých 40 let a za tu dobu prošla všemi psími sporty. Teď se věnuje hlavně IPU a obedienci. V její smečce byli vždy hlavně knírači se kterými byla několkrát na MS.

První co mi řekla bylo, abych furt nehladila Ernyho , že jak ho pak chci chválit za výcvik, když ho ňuhňám z nudy.

Nejprve chtěla vědět jaký máme vztah se psem a na to měla svou metodu. Osoba držela psa a psovod ho měl jakýmkoliv způsobem ale bez mlsků a hraček přivolat. Většina psů sice přiběhla radostně, ale překvapivé bylo, že po přiběhnutí dokázali jen 3 psi zůstat u pánečka a skotačit s ním...jj, všichni hned frnkli čuchat, očurávat, trhat trávu nebo podobně...a to je prej špatně. Nejsme pro psy dostatečně zajímavý..chjo. Erny teda překvapivě uspěl a mazlil se se mnou a já ho mohla zodpovědně ňuhňat . Biaggi jak zjistil, že žrádlo nebude, šel označkovat plot .

 

Co nám Petra opakovala od rána do večera?: Nemáte zvládnutou školku a chcete po psovi vysokou školu, že když umí 2+2 neznamená to, že umí i 5x5 a to měla svatou pravdu, opět jsme úplně prozřela a nejen já. Její metody nácviku cviků jsou jednoduché a logické, přesto by člověka  většinou nenapadly. Vše jsem si poctivě psala do sešitu, který jsem tam  poctivě zapomněla, brzy se však dostane do mých rukou a budeme poctivě cvičit.

 

Taky bych vyzdvihla to, že mi Petra hned ze začátku řekla jestli vím, že s kolií musím cvičit jen po troškách...já to už samozřejmě vím (cca po dvou letech jsme na to přišla ), ale udivilo mě že to ví i někdo kdo kolií nikdy neměl a první výcvikář, který to ví, čímž mě tedy dostala. 

 

odložení s hračkami

 

A co teda říkala na ty dva raubíře? Erny prý na kolií slušný...akorát se mám smířit s tím, že z myši slona neudělám, ale zajíce z ní udělat můžu. ( I když v jejím případě možná tím slonem byla myšlena nějaká strášně vysoká laťka a to fakt vím, že ne).

Z Biaggiho byla velice nadšená, až moc, až tak že jsem z toho mírně nervózní. Při odjezdu mi řekla pár slov, podle těch slov bych to s Biánkem mohla dotáhnout daleko, že je talent. S tím musím jen souhlasit, problém je v tom, že já jsem antitalent a poslední dobou mi chybí trpělivost a tu mám mít a dokonce nemám min. rok závodit a dokonce mám první natrénovat na OB3 a pak jít teprve závodit....a já chudák sotva natrénovala na OB-Z . S tím roknezávodněím musím souhlasit, na zkouškách jsem viděla, že Biaggi to ještě nemá tak zažité a je fakt, že bysme si to mohli zkazit. Mám si uvědomit, že je to furt ještě štěně a musí vyzrát. Takže tak.

Z táboru jsme museli odjet předčasně. Lidi a všecko bylo moc fajn a děkuji všem za skvělé dny - hlavně Kristě Vojkovské, že v našem kraji uspořádala takovou akci a samozřejmě úžasné Petře za skvělé rady, snad ji nezklameme a za rok ukážeme nějaký pokrok 

 

foto zde  zde zde 

   

B) 2.7. Mistrovství České republiky dlouhosrtých a krátkosrstých kolií v agility, Louny  

 

Výsledky DK 2011:

1. Iva se Sabrym (Vlčí žleb)

2. Erny a já

3. Fery (Leawrey)

 

Dík patří Evě Plíštilové, že se každoročně stará o pořádání této akce. Myslím, že je to možná jediný závod tohoto typu na světě. České dlouhosrtky mohou být rády, že jsou české a mají vlastní mistrovství

 

 

foto zde

 

 

C) Od 3.7. LVT Léto s Lassie, Louny

Z MR jsme se naštěstí nemuseli nikam přesouvat a stan zůstal pěkně na místě. Na tábor nás opět doprovázela Martina s choďákem Rikem a nově i Ňomva alias zapůjčneá GPSLetos jsme se přihlásili na disciplínu taneční alias dogdancing pod vedením Aleny Smolíkové. K mému překvapení, jsme byli oproti ostatním docela pokročilí a hodně triků  již uměli. Zkusili jsme si i prvky zkoušek, tam musíme ještě docvičit pivoty a chůzy bokem, naučili se přeskakování válejícího se psovoda, skákání na záda a pod. Bylo to moc fajn cvičení a Alča je borka a děkuji jí, že už po několikáté přijela na náš oblíbený tábor . A táboru se účastnili opět úžasní lidi a psi, dělali se táboráky, byla sranda, pršelo i se slunilo....hrály se hry jako hod kládou a nějaká pionýrská hra na černobílou pohádku

Škoda, že i z této akce jsme museli odjet dříve opět kvůli práci. Lassie tábor je srdcová záležitost a kdo tam ještě nebyl, o moc přichází

Hrozná byla cesta zpátky, Ňomva měl asi nějaký zkrat a vedl nás úplně nesmyslně a přiváděl k zoufalství. GPS je dobrá věc, ale někdy může dost zhatit cestu.

A na konec musím opět poděkovat Evě za tuto akci!

 foto: zde zde zde

 

 při nácviku skoků přes ruce

 

****************************************************************************************************************

25.6. 2011

18.-19.6 Intenzivka agility v Lukové s Luckou Dostálovou

Oba chlupáči byli náramně šikovní a makali. Jen škoda, že kvůli mě museli skvence běžet znovu a znovu (hlavně kvůli mému zapomínání trati). V Lukové bylo po všech stránkách moc fajn, jen počasí bylo dost aprílové. Naše instruktorka měla absces v krku, ale i přesto dojela a pořádně nás všecky prohnalafoto

 

 

 

Zde video ukázky hafanů:

 

 

 

 Biaggiho maminka Wilma má štěňátka! zde

 

 

My máme koťátka :)

1xmourovatý kocourek (zamluven), 1x mourovatá kočička,1x rezavý kocourek

matka: bílorezavomourovatá kočičí amazonka Divoška

otec: mourovatý proutník Muran

koťátka byla odčervena, k odběru v cca půlce července

zájemci pište na veronika.kucerikova@seznam.cz

 

 

 

5.6. 2011 Třebovický závod obedience aneb naše obediencová premiéra

Vyhlášení OB-Z (Erny zde není vyfocen, protože při potlesku všem děkuje neutichajícím štěkotem a nidko pak neslyší vlatsního slova, proto ho raději má sestra odvedla do povzdálí)

 

 

 

 

28.5. Aktualizace - obedience, juniorhandling, DD seminář, návštěvníci

Taaak po neuvěřitelných dvou měsících se opět hlásíme. I když nás panička celkem dost zanedbávala, občas přeci jen zaklapla tu přenosnou placatou elektroniku ovládající se hlodavcem, odhodila štosy papírů a někam nás vzala. Ale než se dostaneme k samotným psím aktualitám, musím se se svou paničkou pochlubit....od úterka je z ní titulovaný dvounožec. Nedostala sice žádný titul A3Ch či IntCh, ale Bc.Veronika Kučeriková je taky dost dobrý :D. 

 

A začeneme netradičně od konce to znamená od nejnovějších po nejstarší událsoti, předem upozorňuji že příspěvek je krapet delší, ale to víte potřebuji se vypovídat

 

1. Obedience

Obedience, nejaktuálnější téma, které se mi momentálně zmítá v hlavě zrána i zvečera. Nevím jestli mé smysly byly v pořádku, ale přihlásila jsem nás na zkoušky z obedience a co je horší přihlásila jsem tam oba své psy a úplně nejhoší je to, že datum konání je již 5.6.!!!                                   

Na to abych spočítala kolikrát jsme letos byli na cvičáku trénovat my stačí pouhé 2 prsty.Nemyslete si, že jsem až takový hráč, občas bylo obediencování alespoň na naší zelené, toho času bílé zahrádce, ale trénink na zahradě bez rušivých elementů je jako zkouška z autoškoly na čínské dálnici. Co mě tedy vedlo k tomu kliknout na tlačítko odeslat přihlášku? Za prvé: zkoušky jsou „doma“, za druhé: nechce se mi na náš první pokus čekat další půl rok, za třetí: neudělání OB-Z je asi tak časté jako DIS v agi, prý žádná ostuda a věc na denním pořádku (aspoň mi to tak namluvili), za čtvrté: cosik jsme snad pochytili, za páté: teď se rozkoukáme a na příštích zkouškách nejenže budeme mít natrénováno (najivní myšlenka), ale budeme vědět jak to chodí a to se přeci vyplatí!

Mimo tyto dva tréninky jsme ještě před pár dny zavítali na odpolední intenzivku ke kamarádce Kristě, jedné z nej obediencářů u nás. Její rada: pamlskovat, pamlskovat a za všecko a furt a pak další pro nás dosud neznámé typy na nácvik cviků. Já se přiznám, že už jsem až takhle moc nepamlskovala a fakt to byla chyba. Další rada, abych v tréninku víceméně nedotahovala cviky přesně tak jak jsou na zkouškách, zkrátka aby pes nevěděl co ho zrovna čeká. Takže tím se teď řídím a zatím se to vyplácí. Ještě k intenzivce: Erny mě překvapil, velice pěkně spolupracoval. Biaggi mě překvapil, velice pěkně nespolupracoval. Někdy se role zkrátka vymění. Tento pátek jsme leots potřetí zavítali i do Třebovic na cvičák a role byly opět vyměněné. Biaggi se zas nesoustředil, čuchal, klepal se nad pozdravem od háravky v trávě...no děs. Moje želízko v ohni odletělo někam na Mars. A aby toho nebylo málo, začal mi Biaggi po příjezdu do Třebovic kulhat a kulhá i dnes, takže nemůžem ani dopilovávat, ale myslím e to není nic vážného a brzo bude nožka fit. A jak to celé dopadne? Sama nevím. Biaagi byl donedávna vždy spolehlivý, pro obedienci jako stvořený. Pan Erny, když má náladu, je to super, ale o to hůře to vypadá, když je taky někde na Marsu. Vidím to tak na 20 % šanci, že to udělám s oběma a 50 %, že aspoň s jedním. A hlavně jsem zvědavá, který z nich bude mít více bodů (jestli nás vůbec paní rozhodčí nějakými obdaří a nediskneme se za opuštění prostoru, nadměrné štěkání, venčení na nepatřičném místě, obtěžování ostatních psů atd....možností je mnoho. Obedience je prostě psycho sport a já už se děsně těším až začneme být taky psycho, ať už to dopadne jakkoliv, je to sport kterému se hodláme věnovat na 100 % a dřív nebo později ty zkoušky prostě složíme a basta!

 

2. Juniorhandling

A teď informace o mega úspěchu týmu Verča (nejedná se omě) a Biaggi z Bučávky. Na Národní výstavě psů v Ostravě to všem nandali a ve velké konkurenci si odvezli famózní 1.místo!!!!! A jak už to tak bývá, já tam s nimi být bohužel nemohla, tak jsem alespoň doma držela pěsti. Verča byla s šeltiákem moc spokojená, poslouchal a nádherně spolupracoval...šikulka moje (toho času ).

 

 

3. Dogdancing seminář

Po semináři jsem byla plná pozitivních a trošku i negativních pocitů, kdybych psala aktálku hned potom, byl by z toho dloouhý román, tak jen poloromán. Přihlásila jsem se s Ernym jako cvičící účastník, další možnost byla jako divák (mimochodem 3x levnější). Moje představa byla taková, že si o cvicích, tricích budeme nejenom povídat a dívat se jak je dělají zkušení pejsci, ale také si zkusíme na vlastní tlapky jakaousi metodiku nácviku (jak to bylo psáno i v propozicích). Bohužel jediná „praktická“ část semináře vypadala tak, že jsme na začátku ukázali co naši psi umí či neumí, pak už byl seminář čistě teoretický (takže příště se hlásím jako divák a veelice ušetřím ). Ale to bylo opravdu jediné negativum. Díky semináři mě dogdancing zcela nadchnul a zároveň jsem si uvědomila, jak těžký je to sport, možná i nejtěžší vůbec...kam se hrabe IPO  Je úplně něco jiného, když doma učíme psi nějaké triky jen tak pro radost či pro rozvoj motoriky a hned si myslíme, že „děláme DD“. DD má jako každý sport svá pravidla a hlavně požadavky na přesnost provedení cviků. Není asi až tak nereálné udělt si zkoušky první úrovně, ale ten kdo dělá DD závodně před ním moc moc smekám.

Projeli jsme cviky všech 4 divizí ve třech úrovních a řeknu vám, že mě to zcela vyčerpalo......moooc infomrací najednou a člověk si z toho snažil pobrat co nejvíce. Velmi zajímavá byla i ukázka jak funguje klikr (90 % lidí ho údajně nepoužívá moc efektivně). Do role psa se vžila kolegyně instruktorky. Ta si v duchu myslela do jaké pozice se má „pes“ dostat a postupým klikáním na to „pes“ přišel. Tato ukázka nám měla ukázat nejen jak klikr funguje, ale jak se psovi někdy doslova kouří z hlavy, když přemýšlí, co ten páneček chce. Chtěla bych také poděkovat, že se v Ostravě tento seminář konal, DD je totiž v našem kraji zatím neprovozující se sport, což je velikánská škoda. Ale vypadá to, že by se to v budoucnu mohlo změnit. Co se nás týká, s Biánkem to vidím na zkoušku divize A, která vychází s obedience. Ernymu by nejlíp sedla divize C freestyle, ovšem má to háček. Tato zkouška, jako všechny ostatní, je omezena časem a zrovna tuto mají problém stíhat i bordery. A navíc nám bylo řečeno, že k pomalému psu má být pomalá i dorpovodná hudba a naopak, čímž se nám zase zkracuje čas pro splnění (doba v pomalém tepmu trvá déle než v rychlém). Ale čeká nás Lassie tábor s Alenou Smolíkovou a snad nám poradí jak na to. Ale nebojte závodně DD dělat nebudem, to už se nám bohužel nevleze do repertoáru, zůstanem u našeho domácího tančení a zkusíme alespoň ty základní zkoušky, ať je prča 

 

 

4. Návštevníci

Jedno dubnové sobotní ráno se na našem dvorku objevila dvě malá dítka s dvěma velkými psy, zajímavý pohled. Udivující byla informace, že děti nebyli jejich páníčci. Přivedli je k nám v domnění, že jeden z nich je náš Erny. Ten se však stále pohyboval po svém teritoriu a zdánlivá kopie byla kříženec kolie, druhý pejsek kříženec rotvajlera. Očividní psí kamarádi se potulovali po naší obci a připojili se k dětské výpravě. Šikovní a odvážní chlapci znající Ernyho od vidění, šli tedy k nám. Oba (psi) měli kolem krku něco jako úvazový drát.....někdo se jich snad zbavil? Nebo jsou to útěkáři? Mé psí srdce samozřejmě nezůstalo klidné a dočasně zůstali u nás. Rozhodili jsme sítě, ale o psi se nikdo nehlásil, navíc se objevili svědci, kteří je viděli se potulovat v naší obci již pár dní. Hafani to byli strašně vděčný, měli jsme je na dvorku odkud by mohli klidně utéct ( na zahradu k našim dvoum jsme je v žádném případě dát nemohli), ale oni věrně zůstávali. Bohužel nezbyla jiná možnost....museli do útulku. V pondělí ráno si pro ně tedy přijeli. Loučení to bylo moc těžké, mamka to i obrečela.... velmi nám přirostli k srdci. V koliáckém kříženci jsem viděla hodně stejných povahových rysů jako má Erny, kdyby Erny někam zabíhál, bych i věřila že je to nějaký jeho levoboček.....ale to opravdu nehrozí :). Rotvajler byl zas takové roztomilé trdlo, zprvu jsem si myslela, že se jedná o křížence labradora. Oba nás pokaždá velkoryse vítali a chtěli být v naší blízkosti. Kříženec rotvajlera už našel nový domov, koliáček je bohužel stále v útulku. Je opravdu skvělý a nádherný, něco jako kolií vlk....snad i on bude mít štěstí a milující rodina ho nemine.  útulek

 

A pak jsem ještě chtěla připomenout, že Erny 14.4. oslavil 3. rok a tím pádem už je dospělý a nemůže se vymlouvat na svou mladickou nerozvážnost. A přeji mu hlavně hodně zdraví, méně trapasů a plno zábavy! Dárek se přuznám ještě nedostal, ale dostane ho a to i s úroky za zpoždění.

A to je ve zkratce vše.

Byl to opravdu děsný půl rok a to nejen kvůli bakalářce. Navalovala se spoustu problémů, kterým už je snad konec a nás čekají nabyté prázdniny, ketré budou určitě nejlepší ze všech. Hlavní úkoly: vrhnout se pořádně na obedienci, vrhnout se pořádně do agilitění a pak se nějakým způsobem vrhnout do pasení, ale hlavní úkol: POŘÁDNĚ SI UŽÍT KAŽDÝ DEN!

A pak je nutný samozřejmě i nějký přivýdělek, pokud by měl někdo zájem, v projektování staveb jsem doma, má působnost celý Moravskoslezský kraj

 

 

21.3. Biaggi má 1 ROK !!!

Je to přesně rok, co se narodilo naše věčně veselé šeltií mimino. Celá naše dvounohá,čtyřnohá a okřídlená smečka je moc ráda, že je s námi. I  Erny, kterému se to ze začátku moc nezdálo, je šťasten za  takového skvělého kámoše, který ho pořádně prožene, vydepiluje mu pár přebytečných chlupů a sežere po něm všecky zbytky. Biaggi je sluníčko naší rodiny a i když už je velký kluk, bude to vždycky naše mimi 

Biánek dostal výborný dort z kuřecích jater, rýže, mrkvičky a dalších dobrých věcí. Nedobrovolně se musel rozdělit s Ernym, protože po snězení celéhé dortu by asi praskl . Ještě jsem mu k tomuto jubilehu měla v plánu udělat videjko jeho 1.roku života..... no nestihla jsem to. Ale kdo si počká, ten se dočká!

 

Biánku zůstaň stále takovým skvělým tvorečkem!!!

fotečky

 

 

 

 

 

3.3. Aktuálně se nic zvláštního neděje

Bakalářský ročník je v plném proudu a nestíhám, pesany teď trochu zanedbávám, ale v červnu jim to vynahradím. To už bude po všem. Snad ze mě bude v prvním termínu blbec (Bc.) a prázdniny si budem moct užít na plno (ale užijem i když to nedopadne) Ačkoliv jsem se zařekla, že do června se nebudem hlásit na žádné akce, opět jsem to nevydržela a přihlásila nás s Ernym na DD seminář a odůvodnila si to tím, že relax od školy je přeci nutná věc!!!! A nekup to, když se to koná

10 minut od našeho studijního bydliště a moc nás to baví. Tady aspoň malinko fotek ze slunečného březnového dne z naší zahrádky

fotky ze zahrádky

20.1. Video "Erny versus lopata"

(Až se najde dobrá duše, která nás natočí, bude už i ten dogdancing a video jak jsme pokročili v obedienci )

 

 

 

10.1. NVP Olomouc    Erny V1, CAC  :  Biaggi VD2  (Vonrouš)

Co říct k této výstavě . Pamatuji si jen shon, naprostý neprostor a sucho v krku!                                                                Na menší plochu  ty 2 velké výstavní kruhy, jež byly obklopovány haldou lidí a nespočtem výstavních zástupců plemene psa, snad nacpat nemohli. Kdybych navrhla "halu" takové malosti a předložila to své vysokoškolské profesorce ,nedej bože  stavebnímu úřadu, letím okamžitě z okna a se mnou i mé studium. Tohle porušovalo všechny normy  pro výpočet ploch a objemů prostor nutných k pobytu a pohybu živých bytostí  .

A teď přejdem k vystavování. Koliek bylo pomálu, celkem to dělalo 17 kusů, tudíž jsme šli cobydup na řadu. Ale než se tak událo, nastala úsměvná situace, do které bych se určitě dostat nechtěla. Jednomu dlouhánovi pobíhání v kruhu natolik rozproudilo střeva, že to nevydržel a vykakal se na ten úžasný zelený koberec přímo před stůl zapisovatelek . Pan rozhodčí byl v tomto ohledu naštětsí tolerantní a nevyvodil z toho žádné tresty , ba naopak  mu toto zdržení umožnilo kadícího pejska pořádně  prhlédnout a zhodnoti ho nejlepším mladým ....nejspíš nová taktika. Kdo vyšel z kruhu, pravil "za ocas". Zkušený výstavní matador ví ,oč se jedná. Pesani jsou v kruhu páni a nevýstavně nesených ocásku nahoru se našlo víc než dosti. My jsme procento tohoto trendu bohužel nesnížili. Ve třídě jsme byli sami, tudíž nám výsledek nemohl zhatit žádný konkuret s patřičně umístěným ocáskem a CAC byl náš (výstavní posuedek jsme měli až na zmíněý problém moc pěkný). Pan rozhodčí si postěžoval: ,,Ty ocasy ,to je katastrofa,, , zřejmě, pro něj prioritní znak kvalitního psa....pane rohodčí, snad budete mít příště více štěstí na ocásky dolů a zasmušilý výraz z vaší tváře vystřídá jas a záře.. Další plemena na tom byla obdobně. Biánek na ocásek taky doplatil a ještě si přihoršil zatočenou špičkou nad hřbetem....to už bylo na pana pískajícího moc. Dovtípila jsem se jednoho pozantku. Buď tak moc špatně měřím, a nebo se šeltií populace nestandartně zvyšuje. Můj "přerostlý" Biaggi vůbec nepřevyšoval ostatní konkurenty (až na pár výjímek).

Verča a Biaggi při juniorhandlingu                                                         Biánek se svou mamčou Wilčou

Biaggi měl skvělou výdrž a po celém únaveném dni nastoupil ještě do soutěže Juniorhandlingu. Handlerku mu dělala Verča (Z Bučávky) . Šlo jim to moc pěkně. Postoupili z předkola a pak jim jen těsně uniklo finále, kterého se účastní už jen 3, skončili 4. I tak velký úspěch. A protože se Biaggi velmi osvědčil, zarezervovala si ho na dubnovou  výstavu v Opoli. Jedan perlička: při ustavování do postoje, Biánek neustále podával zadní packy, aneb učit některé triky čtyřnožce se někdy nevyplácí :)

Nejlepší na této psí akci bylo, že mé autíčko poprvé zůstalo doma a my byli vezeni společenstevem z Bučávky, Biaggiho rodnou hroudou. Dále jsem na živo viděla další své virtuání přátelé z koliího fóra a už se mi nebude při vyslovení jejich jména vybavovat jen pes,ale i lidská bytost .  Jedna taková mi pěkně výstavně ostříhala Ernyho .

A to je asi tak vše. Opět jsem se rozepsala více než je zdrávo. Hlavně neberte moc vážně, co tady píši. To já jen, že se mi nechce učit a tak mám na práci samozřejmě důležitější věci. Na výstavu opět zamířím, jen pokud se nám z hafany podaří dostat do pracovní třídy...ale to je zatím je můj sen, který se snad jednou stane realitou

 

 

 

30.12. Nové fotky ze zimní procházky HIER + doplněn kalendář akcí na příští rok

27.12. Jen jsem trochu doplnila odkazy :) a ještě doplním 

17.12. Triky ve fázi učení :)

 

 

11.-12.12. Agi víkedn s L.Dostálovou, Klokočov

 27.11. Intenzivní agi trénink s L.Dostálovou v Klokočově

Do Klokočova jsme se měli vydat trénovat všeci 3, Biánek ale onemocněl :(, tak musel chudák zůstat doma. Jako náhradník nastoupila Marťa s Ričkem, o zábavu bylo tedy postaráno  :) . Ráno se na vozovce objevil první sníh a přinesl nám velké komplikace. Že jsme jako vždy bloudili, to není nic nového, ale ten poprašek sněhu a pod ním skryté náledí, dělalo s mou fabii hrozné věci. Bylo dost těžké vyjet kopec. Stáli jsme na místě a když už jsme se pohli nějakým směrem, bylo to kamsi do boku...čekala jsem, kdy skončíme v příkopě a taky přemýšlela jestli mi v servisu opravdu vyměnili letní pneu za zimní. Nějakým zázrakem se s tím autíčko popralo a na místo určení nás dovezlo v pořádku.

Nastoupili jsme na start a měli Lucce ukázat tu naši hrůzu, jak jsem ji popsala v meilu, po té co nám přišel rozpis skupin a nás zařadila do LA2, což jsem musela hned napsat, že to není naše třída. Ukázalo se však, že to nebylo rozdělení dle výkonnosti ale jen číslo skupiny:) . Lucka tedy čekala po mém srdceryvném meilu nějaký úděs, já ostatně taky. Proběhli jsme první sekvenci a k mému i Lucčinině velkému překvapení to nebyla katastrofa, ani hrůza, dokonce to bylo skoro dost dobrý, ERny prostě valil :). Tak jsem vypadala jako nějaký tyran, co pomlouvá svého šikovného psa :). Erny opravdu podával překvapivé výkony, nejen co se jeho tempa týče, taky jsme koukala, že to celý den vydržel. Ke konci už samozřejmě polevil, ale na jeho poměry to bylo stále OK. Ale nebyl by to Erny, vše nebylo tak růžové. Jeho ego v poslední době roste a roste a my se nevyhli několika psím potyčkám...ach jo :(

 Z intenzivky jsem odjela spokojená, vyzkoušela jsme si i prvky, které se v našem repertoáru nevyskytovali. Ještě mi poradila, abych se na parkuru furt hýbala, i kdyby na místě a vypracovávala obloučky s Ernym...hlavně prostě nestát, že nemá pak důvod spěchat a taky zdrobnit krok,  kmitavý pohyb ho více hecuje. Taky musím říct, že mi Erny zrychluje na kladině, taky to usilovně trénujeme, ale za to je pomalejší v tunelech. Taky jsem si potvrdila rozhodnutí s Ernym trénovat méně často. Agi neviděl cca 2 měsíce a nejspíš proto mu to tak šlo. Zkrátka méně je u něj více :) To Bohužel mám natočeno jen 1 video ze závěru intenzivky, kde Erny už nevalí, ale šoupla jsem ho do sestřihu kluků. V hale byla zima a tak se tam zdržovali jen lidi, co zrovna běželi a žádný kameraman nebyl k dispozici. Tak už to bývá,když se něco povede...Ale nevadí, stačí mi ten dobrý pocit. Lucka taky řekla pěknou věc, když jsem jí povídala jak se na bedně necítím vůbec dobře, když se tam octnem s nějakou bídnou postupovkou...Nemám to vůbec řešit. Že si daleko víc váží takových týmů na bedně jako my než někoho, kdo má 5 borderek a jenda z nich se na tu bednu dostane :)

 

 

13.11. Podzimní canicross

Minulý týden nás na tréninku napadlo uspořádat menší neagilitní akci a tak se stalo, že jsme dnes běželi dobrovolně cca 3100 metrů . Startovalo se z našeho cvičáku a vybíhalo v 1 minutových odstupech, aby nedošlo ke kolizi. Jelikož se mohlo běžet jen s jedním psem, rozhodovala jsem se, zda poběžím se zcela funkční brzdou (Erny) nebo s výkonným motorem o síle několika koní (Biaggi). Po dlouhém rozmýšelní byl vybrán Biánek, ale nějak mi to nedalo, protože jak se říká 1 za všechny, všichni za jednoho a byla mi  udělena výjimka a vyběhla jsem v zápřahu s oběma chlupáči. Ze cvičáku vyběhli jako 2 stíhačky a za nima vlál člověk (a pak kdo je tady brzda  ). První polovina nám šla vcelku svižně, dkonce jsme dohnali i 2 závodnice před námi. S nimi jsme se pohybovali až do cíle. A bylo vtipné jak se hecovali  psi. Když  v čele skupinky běželi my, ozývalo se ze zadu od Marti " Poběž Ričkuuu Verča má pro tebe v kapse ňamku"  a když nastoupila do čela Marťa ozývalo se ode mě " Kde je Marťa? Hledej!" Tohle hledání Marti zabralo zejména v první polovině tratě než jsme Marťu skutečně našli .

Nemyslela jsme si, že mi dá běh na 3 km tolik zabrat. V půlce nastoupilo píchání v boku, později se k tomu přidali silné dýchací obtíže a místy jsem musela i jít. Kluci byli šikovní a drželi se vpředu, měli jsme jen pár kolizí se zamotáváním mě do psů. Trať končila na cvičáku, kde se ještě musela na jeho konci oběhnout studna.....hrůza ty poslední metry, padali jsme vyčerpáním, vpřed nás (lidi) hnala už jen síla vůle. Náš tým nakonec vyhrál s časem 15:23 s náskokem necelou minutu na druhého v pořadí. Vítězstvím však bylo samotné doběhnutí. Říkala jsme si, že to bude v pohodě, však chodíme na dlouhé procházky a běháme na parkuru. Běhat déle než 1,2 sekvence agility  je opravdu něco jiného a mé tělo na to není zvyklé. Mí chlupáči to ale zvládli na jedničku!!! Vypočítala jsme si naši přibližnou postupovou rychlost - 3,36 m/s .. to nemáme kolikrát ani na parkuru ...že bysme na trať schovali Marťu?                       pár fotek http://jozina.rajce.idnes.cz/

28.10. Státního svátku jsme využili sportovně na agi-intenzivce s Luckou Dostálovou. Trénovala jsme jen s Biaggim. Erny byl jako doprovod a trochu se mi za to pomstil a roztrhal svou boudu. Netroufla jsem si s ním na takový celodenní trénink, zvlášť kdy máme dost věcí rozdělaných, ale zaběhl si alespoň jednu tunelovou sekvenci, ale jaksi se ani jeden z nás nesoustředil na druhého, tak to nebylo nic moc. Jak jsem celý den běžela s Biaggim a pak jsem šla s ERnym, neuvědomila jsem si, že mám na startu zcela jiného psa a tudíž i jiné vedení a tak jsem se rozběhla na "plné koule" jako s Biaggim a Ernymu jsem utekla a skončil jinde než jsem chtěla a on pro změnu čumendoval po psech. My dva jsme opravdu zoufalá dvojice . Za to Biaggi byl z nás tří jasně nejšikovnější. Ještě kdyby měl tak šikovnější paničku. Ta se prý zbytečně předklání a ukazuje rukama do nebes . Biaggi byl obdivován jaký má drive a na šeltičku super nebojácnou povahu. Můžu na něj býti pyšná, ještě kdyby tak nežral hovna :) . S Luckou jsem byla moc spokojená. Každý špatný pohyb zacílila, rozebrala a poradila jak ho udělat správně. Mimo to je velice příjemná a určitě se k ní ještě vypravíme

 

16.10. Konečně se našel kablík od foťáku a uvězněné fotky byly vysvobozeny. Směsici fotek ze závodů, procházek, dinoparku atd. najdete zde

Víkend 9-10.10.                                                                                                                                                                   Teď mám pro změnu neúspěšnou zprávu. Byli jsme v sobotu na cizím cvičáku dělat ZOP. Ale neudělali jsme. Nechci se nějak vymlouvat, bo povel má pes splnit ať se dějej co se děje…ale měli jsme smůlu, že s námi ve dvojičce byli háravka, o niž se zjisitlo, že hárá až když už bylo pozdě (jinak by šla až nakonec)…a tak se stalo, že z naší nejsilnější stránky odložení se stala nejslabší ( po minutě štěkání v leže frnk za háravkou) a taktéž přivolání od háravky za 0 bodů…a tak dopadl náš první pokus složit tu zkoušku, na které jsme si myslela že nemáme co zkazit. A ve skupině to ti dva zamilovaní završili při odložení krásnou psí hrou na honěnou ALe byli jsme od pana rozhodčího pochváleni alespoň za pěknou chůzi u nohy a Erny byl při vykonávání celý veselý a já nebyla ani naštvaná, protože jsem byla strašně ospalá…tak snad příště .                                                                                     A v neděli jsme spolu s kolegyněmi ze cvičáku v naší vsi Jindřichov předváděli něco z psích sportů...hlavně agility, pak juinorhandling a nakonec tanec se psem. Lidi si to pochvalovali, že je to pěkné zpestření, tak snad se to povedlo. Erny ale opět perlil a pár překážek před koncem mi s houpačky zdrhl za pěknou australačkou.....proutník jeden, nějak se mu rozbouřili hormóny

 

 

 

3.10. Lukovské tunýlkaření (neofic.agi.)

Těmito závody jsme udělali poslední tečku za naší letošní agi sezónou. S Ernym jsme v rámci našich "současných možností" běželi docela pěkně. Až na jednu skoro odmítačku v openu (myslím že ne moje chyba :) ) byl Erny skvělý a já jsem to trochu kazila tím, že jsem si řádně nezapamatovala trať, tak jsme tam občas zmatkovala :). V openu jsme si doběhli pro 2.místo ze 17-ti a v jumpingu 8. Biaggi si zažil svou premiéru v kategorii štěňátek - tuneliádu. Je to velký šikula. Kdybych si tam lépe ohlídala místo, kde jsme zbytečně stratili čas, nejspíš by vyhrál. ALe i se zajížďkou měl výborný čas, který mu vynesl 4.místo ze 11-ti. Nakonec mě čekala tuneliáda s Ernym.....trať na doražení. Motivaci běžet jsem teď potřebovala spíš já....15x tunel.....a navíc Erny tunely moc nemusí...byl z toho Disk. Celkově se pořadatelům závody velice povedly. Řekla byhc že nejlépe z těch, kterých jsme se letos zúčastnila...ať už oficiálních či neoficiálních. Slečna komentátorka by si zasloužila cenu TýTý :) . A co se týče parkurů, které stavěl pan Šetner...byly povedené. Akorát myslím, že začátečníci to měli dost těžké...jeho oblíbeným prvkem byly tunely pod zónovkama, což hodně psů nezvládlo. U nás pokročilých složitější tratě chápu, ale začátečníky jsme litovali :( .Na závodehc jsme se taky potkali s kolií Emilkou a její paničkou. Jsou to šikovné holky a Emilka je opravdu nádherná....Erny se do ní okamžitě zamiloval, ale jí se více zamlouval Biaggi, tak se spolu porháněli po hřišti, v potoce,...

O víkendu nás ještě čeká předváděčka pro naši ves a pak už se těším na poklidné tréninky...letos toho bylo nějka moc, ale bylo to supeeeer! Další závody mám v plánu nejdřív v červnu příštího roku. Do té doby doufám, že se mi s ERnym ty tzv. "současné možnosti " podaří vylepšit a budu se snažit "nepokazit" Biaggiho a naučit ho vše správně, zatím vypadá velmi nadějně  .

Zde video

 

 

 

25.6. 2010 MČR kolií, Dvůr Králové nad Labem

Co se výsledků týče....Erny se stal Mistrem ČR dlouhosrtých kolií v agility.

Co se výkonu týče...zrovna nejásám.

Jumping  diskvalifikace

Agility byl asi náš nejpovedenější. 6.V. z 41

Zkouška LA1 5.V z 16

Jumping speciál 2./ 8

 

kompletná výsledky zde

 

Fotky zde a zde (pokud ještě někdy potkám svůj kablík od foťáku přidám i své)

 

MINI SESTŘIH Z MISTROVSTVÍ  ((odkaz už je funkční)

 

 

 

 

Věděla jsem že techniku ovládat nebudem, ale veřila jsem že aspoň poběžíme tak svižně jako teď dokážeme na tréninku bežet. Snažím se s Ernym trénovat jinak než doposud a zlepšujem se, ale na veřejnosti jsme to ukázali zatím akorát jednou.

Bežíme jednoduché sekvence zaměřené na rychlost a motivaci a až se to upevní, pomaly chci přidávat i techniku. Uvidíme co z toho bude. Na MR jsme běželi, jak to říct, poněkud skromněji

 

Každopádně to pro mě bylo krásné završení naší první ofociální agi-sezóny, halvně po tom co jsme si na jaře prošli nejhlubším bahnem. Dostali jsme plno mlsk, hračky a hlavně nádherný a velký pohár

Konečně jsem viděla i ostatní dlouhosrstky v akci a některé jsou opravdu mooooc šikovné.

Pořadí vzešlo ze součtu 3 běhů a při nás zkrátka stálo více štětsí než při ostatních. A ještě taková perlička. Při posledním běhu najendou koukám, že běžím se dvěma psy a při bližším ohledáním zjistím, že ten černý flek je Biaggi. Nějak nesnesl, že si tam pobíháme bez něj, prorazil mřížku od své boudičky a přišel nám za to vynadat...tak jsme měli opakovaný start.

2.v pořadí se umístil Baron Brit RB

3. Alisson Queen of Garden a dál nevím

 

Jinak jsme moc ráda, že se pro kolie takové sportovní akce dělají a za rok se budeme opět těšit!

 

Možná časem sesmolím i nějaké video a přidám foto.

 

Podrobnější článek zde.

 

 

 

 

 

 

21.9. Biaggi dnes slaví 6 měsíců

 

Přejeme mu hodně skopičin, žrádla, zlobení a aby už moc nerostl !

 

 

17.9. Nové kolio-šeltií video

 

 

 

12.9. 2010 Krajská výstava Dolní Benešov

Svou výstavní premiéru si užil Biaggi. Předevdl se moc pěkně a od polského rozhodčího Waldemara Mrowiece dostal známku VN1 a pěkný posudek (sekce Biaggi - (ne)úspěchy) 

 

5.9. 2010 Podhorský skok.......Jumping 1. místo (z 15) a 3. nejrychlejší čas !!!

 

 

 

Jednalo se o neificiální závody v České Třebové. V běhu agility jsme nepředvedli nijak oslinvý výkon, chtěla jsem běžět

tzv. na jistotu a zabehnout čistě, tudíž jsem běžela opatrně, Ernyho nepovzbuzovala a beželi jsme naší průměrnou rychlostí se 2 shozenými laťkami. Proto jsem si pak řekla, že ne to kašlu a raději do druhého běhu dám vše. Protože raději rychleji s chybami než pomaleji (ne že by předešlý běh běžel jak šnek, toho už jsme se snad zbavili )  s chybami. A tak se taky stalo. Dala jsme do toho běhu veškerou svou energii, která se zdárně přenesla i na ERnyho. Pozvbuzovala jsem co to šlo. A ejhle probíháme parkurem, překonáváme překážky, blížíme se do cílové rovinky nerovinky, ERny mě předbíhá a běží 3 skočky přede mnou, ale nejdenou to vypadá, že poslední mine. Probíhá mi v hlavě to néééé, ale na poslední chvíli ERny zareaguje na můj povel a změní směr a dokonce přitom neshodí ani laťku. Já dobíhám do cíle a radostně zakříčím joooooo! Byl to nejlepší běh, co jsme na závodech, kdy beželi. Přesný, rychlý a soustředěný pes.....tak by to šlo. Erny poprvé doběhl do cíle několik metrů přede mnou (vždycky dobíhám dřív a nebo zároveň) a poprvé na mě takhle na dálku zareagoval a poprvé běžel takhle rychle. Rychlejší byli jen 2 borderky, přičemž rozdíl nebyl nějak propastný (od rychlejší necelé 2 sekundy).

Erny si nasadil svou laťku zas o kus výš a uvidíme jestli nám to vydrží i nadále. Já jsem ale zjistila důležitou věc. Do každého běhu musím dát naprosto všecko a vykašlat se na nějakou "taktiku" a taky musím věřit více Ernymu a nechat některé věci na něm, protože je moooc šikovný!

(  A jak už to tak bývá, když se něco povede, tak to není zaznamenané, takže videjko bohužel nemáme  )

 

 

27.8. Dodatečně doplněno video z Větřkovic

  

21.8. Větřkovice: Jumping + Zkouška LA1 = DIS + 4.V 

Něco málo k samotným závodům: V jumpingu jsme se diskli, protože mi panička zapomněla na startu sundat obojek. Ve zkoušce 1 zhozená laťka a postupovka téměř 3,6 m/s a to i přesto šílené vedro, takže jsme vcelku spokojená. A teď co se týče celého veselého sobotního dne.

 

Nová videa (obedience a triky), snažila jsme se ať to není jen přehlídka nějakých cviků,ale aby to bylo, alespoň trošilinku poučné. Nic převratného však nečekejte

 http://www.youtube.com/user/JOOZINA#p/a/u/1/SkKwWrHNLz4  http://www.youtube.com/user/JOOZINA#p/a/u/0/4viBEIOTZEs

   

Ve 2 hodiny ráno začal ERny zvracet, na závodech měl průjem a pak jsem zjistila, že doma údajně zmizly odkudsi zákusky a klobáska.

Když jsme ze závodů odjížděli, nemohli jsme dost dlouho najít klíče od auta.

Ale to nejlepší nakonec. Cestou zpátky nad námi poletovala helikoptéra či vrtulník (nevyznám se v tom). Byl modrý a s Martinou jsme řešili, zda je záchranný či vyhlídkový. Vjedme do Krnova a zastaví nás cajti. Tak chtěli doklady a pak ať se podíváme vpravo nahoru, že ten vrtulník nás sledoval a viděl jak jsem zpáchala tretsný čin - přejela jsme plnou čáru (ani o tom nevím) a že mě teda musí potrestat. Naštětstí po mě chtěli jen 200. Čekáme v autě než vypíši blokovou pokutu a s Marťou jsme velice vysmáté. Za chvíli přijde cajtův kolega a dá mi dýchnout. Pak jsme se zamysleli, že bysme se s tím smáním měli uklidnit, jinak nám ještě budou dělat testy na marihuanu.

Tak čekáme dál a vyleze zas policajt a ptá se ,kde mám brýle (mám mít čtvrt dioptrie, ale nosím je tak maximálně v zime na přednášky, jinak totiž vidím dobře). Že to mám napsané v řidičáku, tak mi ho donese a ne že by tam bylo napsáno noste brýle, ale je to zakódované v číslech. Ale nejzajímavější je, že za 4 roky, co mám řidičák, byli první policajti, co mě na to upozornili. Po asi 15 minutách čekání v autě se psy v děsném pařáku, to konečně vypsali a jeli jsme. Marťu s choďáčkem Ričkem jsme vysadila a cestou domů už se mi nic nestalo. Jo jet někam s Marťou to se člověk nikdy nenudí. Ale jak to ti policisté mají vychytané..schválně řidiče rozptylují vrtulníkem a člověk pak přejede plnou čáru, ani neví jak. 

 

 

 

 

15.8. Pasení, obedience, agility

Ve středu jsme se konečně dostali k pasení oveček. Byli jsme v Libhošti u Nového Jičína, kdy ERny dělali v březnu i ZVOP. Tréninky tam vede  ro

rozhodčí paní Gavendová. Pasení mě zcela nadchlo, fakt sranda. Akorát jsem nečekala, že se u toho tak zapotím. Myslela jsem, že se budu jen procházet po pastvině a dobrý. Alekdepak lítání v košáru a kolem ovcí, jejich plašení mi dalo zabrat a nevím, zda jsme byla víc unavená já nebo psi.

Nejdřív ERny obíhal košár, pak jsme šli dovnitř a tam to rozjeli. Nejhorší pro mě bylo rozhánět ty ovce, drželi se pořád v jednom chumlu a nešlo to, tak jsem se snažila jedntolivé ovečky vytlačit...taky dost náročné. Biánek zatím, co jsme s ERnym byli uvnitř, obíhal vně. V košáru jsme byli snad 100 let, už mě kšacování přestávalo bavit. Pak se ovečky vypustili a kluci společně s jednou borderou začli pást dohromady a já zas plašila ovce. Erny měl  o ovce velký zájem, ale už je  ve věku kdy má i jiné zájmy, tak občas prděl na ovce a šel se vyznačkovat. Za to Biaggi, ten doslova zářil....paní Gavendová z něj byla nadšená jaký je to rozený ovčák. U tohoto sportu je obzvlášť důležité, aby se začlo od štěnátka...aby dostalo vtisk. Taky chválila Biaggiho soustředěnost,  u štěnátka prý nevídaná. A tak se střídal košár a společné pasení na pastvině. Erny konečně k něčemu využil to svoje histerické štěkání, naštěstí kolie a šeltie to mají povolené. Už si troufl i na berana, co na něj dupal a svým štěkotem a rázem ho uklidnil. Bylo to fajn a doporučuji, dobrá změna a relax pro psi i lidi. Dokud nemám ještě školu, budeme trénovat téměř každý týden, aby jsme všeci dostali ten správný vtisk.

 

A v pátek jsme si domluvili 1. trénink obedience v Ostravě - Třebovicích. Paní instruktorka, velice příjemná, nám poradila dobré finty, maličkosti, které člověku nesmírě pomůžou.

Cviky nám vcelku šli, ERnymu se moc nechtělo, bo bylo vedro, ale překonával se. Biaggi ten pracuje kdykoliv, u toho nemusím nic řešit....vždy připraven. Takže teď budem s klukama pilně trénovat na OB-Z.

 

Neděle byla ve znamění agility. Ve 4/30 budíček a jede se do Horní Suché na zkoušky. Jelikož hlásili, že má být 32 °, jeli jsme na lehko a ono pršelo, hřmělo a blýskalo se (škoda, že ne na lepší časy). Nastoupili jsme k 1. zkoušce, vyběhnu a teď se dívám, že se něco děje...vyběhla jsem dřív. Naštětsí paní rozhodčí Podmolová byla shovívavá a mohli jsme odstartovat znovu. Dnes jsem od ERnyho nic moc nečekala, byl povadlý, dokonce ani neštěkal. Ale přestože šlo vidět, že se mu moc nechce, běžel, sice to bylo trochu ospalé, ale čistý běh. Celkově atmosféra zde byla ospalá... pouštěli se opsalé písničky, neštěkl ani pes, nikdo netleskal, do toho ten déšť...už chyběla jen ta postel. Zkoušku jsme doběhli na výborně na 3.místě, čímž jsme splnili podmínky pro přestup do LA2. Což je sice pěkné, ale zatím tam rozhodně nepatříme. Za rok tam musíme povinně přestoupit, snad ta doba bude stačit na to, aby se naše průměrná rychlost dostatečně zvýšila a my  přestoupili důstojně.

Ve 2. zkoušce jsme se diskli. Erny šel na skočku, kde jsem nečekala, že by o ní mohl vůbec uvažovat, takže dobře mi tak. Ale škoda, protože Erny už byl krapet probraný a už i štěkal.

Při předávání a gratulacích paní Podmolová ocenila, že ERny běžel. Byla přítomá dvoum našim katastrofickým výkonům, které pro ni byli zřejmě nezapomenutelné, takže mě její postřeh velice potěšil.

 

A to je tento týden vše...pokračování příště

 

 

 

 

7.8. Větřkovice jumping + zkouška (Petr Dostál)

Tak jsem to riskla a přihlásila jsem ERnyho po čase zas na nějakého ofciciální závody

a dobře jsem udělala...Erny běžel. Začali jsme jumpingem a já jsem z té jeho rychlosti byla tak vyděšená, že jsem zapomněla trať, takže jsme se diskli. Erny ale fakt makal, byla jsme nadmíru spokojená.(bohužel to nemám natočené). Pak přišla zkouška, už byla znát únava, ale ERny se přesto snažil a opět běžel, sice pomaleji než v jumpu,ale mega bomba měli jsme postupovku 3,5m/s. Někomu to může připadat směšné, že se z takové postupovky raduji, ale vemte

si že zlepšení oproti našim ofic. výkonům o 0,7-0,9 m/s. . Byla jsem nesmírěn šťastná,

že ERny ukázal že není až takový šnek a že umí překonat všechny překážky a vím, že ještě byly menší rezervy (třeba slalom jsme šli fakt dost opatrně). Doufám, že nastal průlom

a nebyla to jen kapka v moři.... ve zkoušce jsme měli 5 tr. bodů za zhozenou laťku( nevím proč spadla) a umístili jsme se se známkou výborně na 3. místě.

Jinak Biaggi si poprvé zažil atmosféru závodů a neustále chtěl prohnat všecky psy a jelikož jsme mu to nedovolila, tak si na ně alespoň pořádně poštěkal. Mimochodem atmosféra tu byla skvělá.

 

 

 

 

1.8. Rekonstrukce webu probíhá, již je hotova sekce Erny, včetně podsekcí a sekce Psovod. Následovat bude Biaggi.

 

22.7. ERnyho postihlo virové nachlazení a už týden bere tablety a dnes dostal od veterináře ještě plato na další týden. Nejdřív jsme si mylslela, že mu něco zaskočilo v krku, furt tak divně vykašlával a pak to přešlo v docela škaredý kašel. ALe už je to téměř dobré a má jen rýmu. Erny bude indisponovaný do příštího čvrtku, pak může začít normálně žít. Teď má totiž předepsán klidový režim. Smůla je, že jsme měli v sobotu dělat zkoušku ZOP a 31.7. jet do Prostějova na agi. Na agi by jsme teoreticky jet mohli,ale vzhledem k tomu, že se ERny teď moc nemůže hýbat, by to asi nemělo význam, ale možná pojedem aspoň jako doprovod. Hlavní ale je, aby se ERňátko pořádně vyléčilo. JInak budu pomaly dělat mírnou přestavbu webu, zatím ale není ještě nic nového k vidění.

 

 

14.7.

LVT Léto s Lassií

Po roce jsme opět zavítali do Loun na tuto bezva akci. Absolvovali jsme obedienci pod vedením Aleny Smolíkové. Seznámili jsme se se všemi

10-ti cviky obedience a moc nás to bavilo. Lidi a pesani na táboře byli skvělí. Myslím, že jsme si to všichni pořádně užili. Velmi vtipná byla zejména dražba obrázků na téma Lassie, které kreslili účastníci tábora. Před dražbou jsme si vyhlédla 2 ks moc krásných maleb a tak jsem si s sebou vzala 25 Kč. Ale nepochodila jsem....nejdražší obrázek se vydražil za neuvěřitelných 325 Kč. ...Eva Plíštilová, která dražbu moderovala by se tím zcela jistě uživila.

 

Poslední den probíhali táborové závody. Mimo klasických i speciální závod Lounské lítání (především pro páníčky).

Z tohoto závodu vzniklo i videjko, snad se nikdo z účinkujícíh nebude na nás zlobit, že jsme ho zveřejnili, ale spíš se pousměje nad našimi výkony.

Muísm pochválit Ernyho, ketrý celý týden pěkně cvičil a ani moc nezlobil. Na táborových závodech se dokonce ve všem umístil na bedně. Nejvíc mě ale potěšil jumping. Erny se po fiasku ve Valmezu snad vzpamatoval a na veřejnosti se i trochu rozběhl. Kdyby mi alespoň takhle běžel na závodech, byla bych prozatím spokojená. Biaggi aby nebyl zastíněn vyhrál Miláčka Lassií (soutěž pro štěňata do 1 roku). Biaggi byl míláčkem táboru, našel si tu spoustu rozmazlovaích tet a trochu mi tady zdivočel, lump jeden. Fotek moc nemám, nějak jsme zapomněla fotit a mám fotky až ze závěru tábora. Snad se za rok všichni zase sejdem a bude to skvělé minimálně stejně jako letos!!!

VIDEO LOUNSKÉ LÍTÁNÍ TU nebo TU, brzy tam dám i ten náš jumping

pár našich fotek

 odkazy na další fotky

  

 

 

28.6. V neděli jsme si zkusili zkoušky ZOP na nečisto na závodě ZOP. Skončili jsme čvrtí s 81 body, takže bysme prošli. ALe mrzelo mě, že ERny byl opět zabržděn a nedokázali jsme prodat, co umíme. Jediné co mu šlo na jedničku, bylo odložení jak dlouhodobé, tak ve skupině. To vystihovalo celou jeho náladu" Paničko nech mě ležet a nic po mě nechtěj!

 

26.6. Video Biaggiho a ERnyho

Biaggi roste a roste, mám obavy, že chce být velký jako ERny. Je děsně žravý, zpočátku jsme to považovala za výhodu, ale potom co snědl kuřinec a já jsme ho za to hubovala a on mi přitom olízal kuřincovým jazykem obličej, už to tak nevidím. Furt hledá, kdy by co sežral, včteně

toho nejdelého . ERny ho už pár dní ani nezbil. Co se agi týče, přestaly se mu líbit tunely, prý zrychlovací překážka. Přišla jsme na jednu věc. Četla jsem, že přílišné povzbuzování u slalomu, může psa stresovat, tak jsme přestala vydávat roztodivné zvuky a začíná to fungovat. Ze začatku s eERny asi divil a tak slalom procházel, ale teď už se v něm vrací do tempa a mnohdy i rychlejšího než dřív. Co se paničky týče, ta zapomíná tratě a nesmyslě mává rukama např,když má jít pes k ní, zvedá se jí ruka tak nějak sama nahoru a pak se díví

   

 

11.6. Fotky Erny, Biaggi a další naše zvířectvo  http://jozina.rajce.idnes.cz/Erny_a_Biaggi_cerven/

 

7.6. V sobotu jsem se zúčastnil semináře o canisterapii. Dozvěděla jsme se vše co jsem o canis pro začátek potřebovala vědet a jako bonus o metodách psího psychologa Rudolfa Dessenského Něoc jsme o tom sepsala do sekce aktivity, plány.

V blízké době přidám Baggiho vlastni sekci a fotky. Šeltiák roste jako z vody a jako správné štěně kouše do všeho co se mu připlete pod packy.

 

24.5. V sobotu jsme byli na zkouškách ve Valmezu. A dopadlo to asi tak, že bych to nejradši vymazala z paměti. Bylo to tak hrozné, že dočasně se závoděním musíme skončit. Nevím co se Ernymu na startu honí v hlavě...právě že asi nic a úplně se mu to tam vygumuje. Nechci na něj něco svádět, chyba je i z mé strany, nějak neumím vyzrát nad jeho psychikou a nedokážu být středem jeho světa za jakékoliv situace. Možná, že se to někomu může zdát jako drastické opatření,ale uvedu co se dělo.  Např." Erny vyběhl na áčko, zastavil se na jeho vrcholu a asi 10 sekund se tam rozhlížel, než slezl dolů. I rozhodčí z toho byl zmaten, něvděl zda to má pískat či ne. Dále přejitá dálka, slalom nezná, zajímavé pachy na trati, tempo 00nic a nakonec to ve druhé zkoušce vyvrcholilo tunelem. Vysílám ho do tunelu, leze tam, ale najednou vycouvá..vysílám po druhé, strčí tam hlavu a opět vycouvá a potřetí zaujme oslí postoj (nedá se sním hnout na žádnou ze světových stran) a vzdávám to. Byl tunel zevnitř snad už moc špinavý a Erny se jen prostě nechtěl umazat? Nevím.  Přihlížející si asi museli myslet, že jsme v životě absolvovali tak 2 tréninky a už se cpeme na zkoušky. Zajímavé bylo, že na louce, ketréá byla hned vedle parkuru se Erny choval skvěle a měl chut pracovat, dělali jsme vysílačky, balonky, honěnou,..Něco je zkrátka hodně špatně a dokud se to nevyřeší závodění nepřichází v úvahu. Ještě by se mu mohlo tohle chování utvrdit a nebylo by cesty zpět.

Znamená to, že nepojedem ani na AGI CC a proto pokud by měla nějaká dlouhosrstka zájem o naše místo  ať napíše na meil veronika.kucerikova@seznam.cz.

 

17.5. jsme si dovezli přírůsték - šeltiáka Big Biaggiho z Bučávky   Ch.s. Z bučávky

Původně jsem chtěla Ernymu pořídit kolií holku, ale nevyšlo to. Pak jsme se ale náhodou dozvěděla o tomto šeltiákovi, který bydlel téměř za kopcem a bylo to.  Pojmenovaný je po italském motoristickém jezdci, zatím se nemůžem rozhodnout, zda to bude Biaggi nebo dostane nové jméno. Erny se k němu do dnešního rána choval mile, ale pak měli menší potyčku..už zjistil, že tu šeltička není jen na návštěvě. Nejhorší je uhlídat, aby se Biaggi nedostal omylem do blízkosti nějaké potravy.  Erny sice není žravec, ale jak jde o konkurenci u jídla, sní i suchý chleba, jen aby to neměli druzí . A naše kočičí banda se na něj celá ježí...chudák Biaggi, a to ještě nepotkal našeho husara. Snad se u nás šeltiák bude mít dobře a vyroste z něj pěkný a zdravý pes, který bude mít dostatek energie na všecko co mu život přinese.

 

 

8.5. Klubový výstava Chropyně

otevřená třída VD3 ze 4

bonitace: chovný VÝBORNÝ

 

 

1.5.  Dvojzkoušky Prostějov, rozhodčí Petr Dostál, Výsledek: Dis + 2.V

Dnes jsme se v Prostějově zúčastnili naších prvních oficiálních závodů agility. Náš cíl byl udělat jednu zkoušku na výbornou, což jsme splnili ale....1.běh naprosto totální katastrofa!!!! Erny se vrátil ke svému želvímu tempu a ke všemu se tvářil jakože není schopný přeskočit skočky, nemluvě o dálce kterou prošel a tím se diskl....to byl nejhorší běh, co kdy ERny předvedl. Lída (trenérka) mi říkala, že se chovám úplně jinak než na tréninku tak, jsem se nad tím zamyslela. Snažila jsem se ERnyho rozběhat, ale mu se vůbec nechtělo, nezabral balonek ani honěná

v lese...totální nezájem o nějaké rychlé běhání.

Nicméně jsme šli na start ke druhé zkoušce. Erny teda neběhal o moc rychleji, ale já jsem alespon zapracovala na svém projevu a kupodivu to zabralo, alespon na ty skočky a když se blížila ta proklatá dálka řekal jsme hoplááá takovým důrazem, že to Erny bez problému přeskočil. Běh jsme zaběhli čistě, ale za své tempo jsme si vysloužili 2,64 trestných bodů, ale vzhledem k tomu, že bez chyb doběhli jen 2 psi stačilo to na 2.V 

ze 17-ti týmů. Postupovka byla 2,83 m/s. A to už jsme si myslela, že tyhle želví moresy Ernyho přešli. Ale věřím, že když už dokáže běžet na tréninku vcelku svižně , přenese se to brzy i na trať. Ještě ho velice zajímá okolí a nedokáže se na mě při běhu 100% soustředit. Ale určo bude líp .

 

 

Naše malá agisekta Krnov si odvezla 5 medailí. Vlevo turbo LA3 1.VD+.1V, uprostřed Kimík MA1 1.V+ 2.V, vpravo Erny LA1 2.V

 

10.+11.4. Tento víkend byl náročný. V sobotu jsme se zúčastnili NVP v Ostravě s výsedkem VD3 ze 4. Na náš výsledek si nějak nestěžuji. Erny se svou splihlou srstí není výjimečný výstavní kousek a pokud jsem to dobře pochopila pan rozhodčí dával VD zejména za zvednuté ocásky a mám pocit, že v  naši třídě dostali VD snad všichni. Posuzování v kruhu bylo tak zmatené, vůbec nevím, kdo třídu vyhrál a až když jsem vylezla z kruhu a přečetla si posudek, zjistila jsem náš výsledek. Co mě ale rozčílilo? Opět mi bylo řečeno, že by  měl Erny přibrat a v posudku má napsáno, že je málo osvalený. Myslím že mezi přibráním a osvalením je dost velký rozdíl, ale já tomu nerozumím. Každopádně si myslím, že má Erny pěknou atletickou postavu s atletickým osvalením  a přibrat rozhodně nepotřebuje, je to přece sporotvec a ten by faldíky mít neměl 

V neděli jsme byli v Blansku na neoficiálkách. A dařilo se nám. Erny si doběhl v Openu pro 2.místo s 5 tr.body a dostal pěknou medaili.

Ale poprvé v jeho zatím neofic.kariéře dostal tr.body za zónu. Erny toitž koněčně přeřazuje rychlost z želvího tempa na rychlost  asi "tučňáka na souši"  a to přináší problémy, které jsme dříve neměli. Nejenže skáče sestupné zóny, ale i nástupné. Lítíá si na kladině jako pták, ale já mu dám....okřídlenci jednomu. V Jumpingu jsme se diski. Erny si potřeboval uspokojit své psí ego a 3x mi odběhl z trasy, aby to dal najevo přihlížejícím hafanům. Podařilo se mi ho sice zavolat zpátky, ale byl už tak nesoustředěný, že si vlezl kam chtěl.

V květnu nás už čeká vstup do oficiálních závodů agility, tak nám držte pěsti!!!

 

 

 

5.4. V sobotu naše organizace pořádala v Krnově miniakci pro veřejnost Agiden. Zároveň jsme si vyzkoušeli, zda takové akce zvládnem, abysme mohli pořádat někdy i něco většího...a myslím, že jsme to zvládli. Účastníci vypadali spokojeně a někteří přislíbili i účast na tréninku. Bylo zajímavé vidět, jak někteří lidé s pejsky pracují a jiní naopak vůbec. A pak i takoví, co si nenechají ani poradit. Ale nakonec to všichni vcelku dobře zvládli.

Zde reportážní video

 

 

 

20.3. Neofic. agi. Kostelanská jarní tlapka( rozhodčí Slávka Podmolvá) 

V Jumpingu i Agility jsme se sice umístili na pěkném 5. místě ze 14-ti týmů, ale náš výkon nic moc. Trestné body za čas ty neřeším, s tím jsem smířená, ale takové prošlápnutí dálky a nebo pauza ve slalomu kvůli zajímavému pachu na brance.....to být nemuselo. A opět Erny málem rozporcoval malého černého pudla...co proti nim jenom  má????

Ale každopádně jsem moc ráda, že jsme se nediskli a závodění si užili.

 

14.3. Na rajčeti jsem objevila fotečky z pasení v Libhošti, našla se tam i nějaká fotečka Ernyho.

        Naše domovská organizace má nové stránky www.zko-krnov-agility.webnode.cz

 

   

 

 

 

13.3. 2010 pasení Libhošť -  Erny složil ZVOP (Zkouška vloh ovčáckého psa)

více v sekci aktivity, plány

 

 

21.2. Video, které se pokouší být návodem jak naučit psa překonat schodiště pozadu 

Důležité u tohoto triku je, aby měl pes ponětí o své zadní části těla, zejména o tlapkách.

 

 

20.2.

 

 

 http://jozina.rajce.idnes.cz/Karlova_Studanka%2C_Praded/

 

30.1. Největší aktualitou je, že mám úspěšně všechny zkoušky za sebou a čeká mě CELÝ týden bez učení (než zas začne škola).

Do sekce aktivity přidán přehled akcí, kterých jsme se zúčastnili loni a taky akce, které nás letos budou čekat. Průběžně je tam budu zapisovat.

 

24. 1. 2010

Jelikož už jsme tu dlouho nic nového nedali, udělala jsme sestřih z tréninků v listopadu a prosinci a nějaké další záběry. Kočií video mi bohužel překazily hory sněhu.  Přihlásili jsme se na 1. AGI COLLIE CUP.

  Tréninků máme teď kvůli sněhu a zkouškám pomálo. Erny dokonce konečně přibral 1 kilo.Včera jsem měli trénink po 3 týdnech a přihodilo se nám pár věcí. Trénujeme v jízdárně v Městě Albrechticích, které je asi 15 km od našeho cvičáku. Problém je s dovozem překážek, musíme to narvat do osobáků.

  Hezky jsme si přistavili auto k cvičáku a naložili, co to dalo. Ale nepřeháněli jsme to jak naposled, kdy chudák Erny byl na zadních sedačkách stísněn dvěma tunely a čouhajícími skočkami z kufru a celou dobu jízdy musel být uplácen pamlsky, aby to vydržel. Nasedli jsme do auta a rozjeli to zpátečkou, jelikož kvůli sněhu se nebylo, kde otočit. Couváme, couváme a najednou stojíme.....zapadli jsme! Vyhnala jsem spolujezdkyni Lídu, aby mě roztlačila, ale její síly na combíka netsačili. Pak jsme si vzpomněli, že na cvičáku je lopata na psí trus. Jenže jak na schvál jsme ji nenašli.  

  Začali jsme být dost nervózní, protože jsme měli objendnanou halu na 2 hodiny, které se kvapem blížily. V tu chvíli přijelo auto - naštěstí auto kolegů ze cvičáku. Hned se pustili do roztlačování, ale nic. Nakonec si se mnou vyměnila řízení jedna zkušenější řidička, ale pořád ne a ne se hnout. Kola prokluzovala a my tlačíme, tlačíme.... konečně se to pohlo dopředu. Za moment jsme zjistili, že to není konec. Při opětovném couvání, se to zase seklo.....a zase znovu. Konečně se to podařilo a my teprve po druhé hodině vyrážíme do jízdárny. Půl hodina, o kterou jsme se zpozdili nám bohužel propadla.

  Cestou k hale už se nám nic nepřihodilo. Jelikož za halu platíme, trénujeme jak na běžícím páse. Člověk si po běhu obleče bundu a za minutu, aby jí zas vyslékl a běžel znovu v té ukrutné zimě.

  Tak si tak trénujeme, většinu tréninku máme za sebou a najedou na mě někdo volá " Verčo Erny". Koukám na Ernyho a nevidím Ernyho. Ale vidím cosi spllašeného co pobíhá po hale. Je to Erny!!! Nebylo ho, kde přivázat, tak jsme ho uvázala k židli, říkala jsme si, kdyby chtěl utéct, tak ho hned zpozoruji. Jenže chuďátko Ernátko sebou asi nějak trhlo, židle spadla, ono se  to leklo a začlo to utíkat. Jenže co to? Zlá židle mu byla v patách a on ji né a ne utéct!!! Erny běží co může, snaží se jí setřást přeskočením skoček, ale ta mrcha je furt za ním.  Pak si to Erny namířil  ke mně a ze spárů židle jsme ho vysvobodila. Byl z toho celý vyděšený, ale překvapilo mě, že z toho neměl žádnou psychickou újmu, z které bych ho musela pár týdnů léčit. Jeho přivázání jsme nakonec vyřešili jinak. Z nepotřebných vodítek, jsme udělali jedno dlouhé a přivázali jej za oko vyčnívající vysoko na stěně. Takže příště si sebou beru stopovačku a takovou blbost už dělat nebudu.

 

 

 

 

2.1. 2010 - Pomaly připravuji novou sekci Zajímavá videa, kde budou videa hlavně dlouhosrstek ať už šikulek nebo jen

                 prostě zajímavých videí.(ale také dalšíchzvířat - některá jste už jistě někdy zhlédli). Nejspíš hned tak hotová

                   nebude, jelikož mi začíná nepříjemnézkouškové období.

                  Dále chystám video 10 koček v agility akci:) a mírnou přestavbu stránke, prý to tu mám torchu chaotické.

 

 

 

 

 

                                                          

 

 

 

 

 

 

Váš text ...